Karel Kryl - Pt

Ptk Noh na spon do vlas
rval poloshnilou slmu ze stoh,
pr soch a stelky kompas,
je ukazuj k chrmu bez boh,
barevn uniformy mu a na chodnku dav
a stejn tve stejnch sriovch hlav.

Ten sen ml pachu horor
a lenho chóru zbablch
a den byl pln prapor
a edivho flóru zemelch,
ti stovky upinatch schod a nebe z provaz,
setnut hlavy v galerii obraz.

R: Namsto bch zpas jen zabjen vol,
sto pikador bez pas a matadoi z dol,
kdy dma ri odhod, tak promn se v mru,
je ern moe bez lod a vlci vyj vzhru
na tyi msce.

Pr hnzd pod st z pavuin
a utopen ptci na ece
a hvizd, jen zdus v kovu in,
ne lev se dopotc do klece,
sad ke se zlatmi pruty, hra rtuti v potocch,
elezn ryby s praivinou na bocch.

Pt bran ze slupek oech
a pod branami kvdry ukryt,
zvuk hran u vskl do mechu
a vude stopy sdry rozlit,
krkavci nad vemi hrad a elmy v podhrad
vou "mene tekel" na krvavm pozad.

R: Ta zem ve snu spaten se podobala ghettu,
to hrza s blem sbraten bubnuje na roletu
v tom snu, v nm mlky kime, e nula pojde z nuly,
je nejhor, e nevme, je nejhor, e nevme,
je nejhor, e nevme, e jsme ji procitnuli ...